3 astronomické objevy starověkého Řecka, které předběhly dobu
"Give me a word, any word,
and I show you that the root of that word is Greek."
neboli "Dej mi slovo,
jakékoliv slovo, a já ti ukážu, že kořeny slova najdeme v
řečtině." Tak
pravil Gus Portokalos v americko-kanadské komedii Moje
tlustá řecká svatba,
když se snažil všem ve svém okolí dokázat, že Řekové stojí
za čímkoliv, co kolem sebe v moderní společnosti vidíme. To
bohužel, alespoň tedy pro Guse, není pravda. Starověcí Řekové
světu opravdu dali nespočet slov, která se skutečně promítla do
dnešních světových jazyků. Řečtí filozofové, předchůdci
dnešních vědců, však světu dali mnohem víc. Učinili nespočet
vědeckých objevů,
kterými předčili svou dobu. Spousta z těchto objevů navíc
doposud nebyla vyvrácena, naopak jsou platné i v dnešní době,
byť většina byla vědecky upřesněna díky moderním technologiím
a nástrojům.
Jedním z odvětví, ve kterém se řečtí badatelé činili, je astronomie. V ní, bez pomoci dnešních technologií, dokázali tehdejší astronomové dojít k pozoruhodně přesným závěrům. Podívejme se tedy na 3 astronomické objevy, kterými jejich autoři předběhli svou dobu.
Heliocentrismus
V šestnáctém století našeho letopočtu přišel středověký učenec Mikuláš Koperník s myšlenkou, že Země není středem vesmíru, ale pouze jednou z planet, které obíhající kolem Slunce, jež je pravým středem vesmíru. Šlo o revoluční myšlenku, kterou tehdejší vědecká obec nedokázala překousnout. Vší silou se ji snažila potlačit a zachovat jako platnou teorii Geocentrismus, tedy teorii, že středem vesmíru je Země. Koperník však nebyl prvním, kdo s myšlenkou Slunce, jakožto středu vesmíru, přišel. Inspirací mu byl řecký filozof Aristarchos ze Samu, který ve třetím století před naším letopočtem, tedy o více než sedmnáct století dříve, přišel s myšlenkou, že Slunce je "Centrálním ohněm", který se nehýbe. Kolem Slunce se pak mělo pohybovat tehdy známých 5 planet, které dokázal ve své teorii i správně rozmístit podle jejich vzdálenosti od Slunce.
Velikost Měsíce
U Aristarcha ze Samu zůstaneme i u objevu číslo 2. Tím je první pokus o výpočet velikosti přirozeného satelitu Země, který Aristarchos provedl ve svém spisu O velikostech a vzdálenostech Slunce a Měsíce. Za použití geometrie vypočítal, že Měsíc je třikrát menší, než Země. Jak ukázala novodobá měření, určil velikost Měsíce skoro přesně, protože ve skutečnosti je velikost Měsíce 0,273 násobkem velikosti Země. Kromě toho Aristarchos veřejně prosazoval myšlenku, že vesmír je nekonečný a hvězdy jsou obdobou našeho Slunce. S tak radikálními názory však u tehdejší společnosti příliš nepochodil.
Obvod Země
Eratosthenés z Kyrény, matematik, astronom a geograf starověkého Řecka se, na rozdíl od Aristarcha ze Samu, zaměřil na naši Zemi a zkusil spočítat její obvod. Dosáhl toho porovnáním úhlů dopadu slunečních paprsků v pravé poledne ve dvou městech, a to v egyptské Alexandrii, kde působil jako správce tamní proslulé knihovny, a v Syené (v současnosti pod jménem Asuán). Výsledkem jeho měření byl poledníkový obvod Země o délce 40 000 kilometrů. V jeho případě novodobí vědci za pomoci nástrojů umožňujících přesnější měření cifru pouze lehce upřesnili, a to na konečných 40 007,86 kilometru. S technikou, kterou měl Eratosthenés na přelomu třetího a druhého století před naším letopočtem, tak provedl pozoruhodně přesné měření.
Tyto tři příklady jsou jen zlomkem vědeckých úspěchů, kterých důmyslní obyvatelé antického Řecka dosáhli. Je možné, že oni sami si v okamžicích, kdy ke svým objevům došli, neuvědomovali jejich důležitost. Tomu mohl, mimo jiné, přispět i přístup tehdejší společnosti k novým myšlenkám, které nezapadaly do jejího chápání světa. Důležité však je, že se tyto revoluční a správné teorie neztratily v toku dějin a staly se tak základem pro mnoho vědeckých disciplín, jak je dnes známe.
BlogMattIndex přechází na novou doménu. Skvělé články zůstávají a k tomu vás čeká lepší vzhled, přehlednější prostředí a spousta dalších vylepšení. Navštivte nový BlogMattIndex ZDE.