Hraju, hraješ, hrajeme... Hrajete?

Během uplynulého prodlouženého víkendu proběhly finálové boje play-off první sezóny české Esport hokejové ligy. Při této příležitosti jsem se konečně dokopal k napsání článku o této lize a hlavně o mé účasti v ní.

Moje účast byla buď čistá náhoda nebo hodně povedená souhra okolností. Minulé léto jsem si uvědomil, že od doby, co jsem skončil studium na vysoké škole, už skoro nehraju hru NHL (hokejový simulátor, pozn. autora), protože moji hlavní spoluhráči-spolubydlící se rozutekli po republice. Napadlo mě, že náhradou by mohlo být hrát NHL proti jiným hráčům online. Blížil se termín, kdy měl do prodeje vstoupit nový herní ročník - NHL20, takže načasování bylo dobré. V jednom z herních e-shopů jsem vytvořil předobjednávku této hry a pak už zbývalo jen měsíc počkat.

Den doručení vyšel na pátek. Hru jsem si nechal doručit do zásilkovny kousek od kanceláře, kde jsem pracoval. Celý den jsem čekal na SMS o tom, že už mi hra přišla. Do konce pracovní doby jsem žádnou neobdržel. Po cestě do bytu jsem se proto začínal s těžkým srdcem smiřovat s tím, že budu muset přečkat "nekonečný" víkend, než hra dorazí.

Když jsem vystoupil z tramvaje a vydal se k bytovému domu, kde bydlím, ozval se mi z kapsy zvuk příchozí SMS. Podíval jsem se na displej a z něj na mě svítilo oznámení o tom, že moje zásilka je připravena k vyzvednutí. Nedalo se nic dělat, otočil jsem se na podpatku a šel chytit nejbližší tramvaj zpět do centra, abych to ještě ten den mohl rozjet.

Konečně jsem si tedy hru vyzvedl a dal se do testování. Po jejím zapnutí jsem poprvé spustil režim Hockey Ultimate Team a pod přezdívkou MattMD43 jsem se vydal do akce. Ze začátku to pro mě byl úplně neznámý svět, kde jsem dostal do základní soupisky neznámé a výkonnostně slabé hráče. To se však dalo na začátku čekat, takhle koneckonců fungují všechny hry.

Bohužel a zároveň i bohudík jsem měl na tvorbu a vylepšování svého nového týmu na míru, "vlastenecky" pojmenovaného po Olomouci - OL Rockets, omezený časový příděl. Člověk přece jen chodí do práce, věnuje se přítelkyni, rodině, přátelům, sportuje atd. Rozhodně jsem nehrál na denní bázi, spíš šlo o pár zápasů za týden v módu online sezón a Rivals. Elitní mód Champions jsem poprvé vyzkoušel až v březnu tohoto roku.

I tak se ale postupem času začal můj tým pomalu, ale jistě zvedat a začaly se v něm konečně objevovat známější jména. Mým prvním NHL hráčem byl Max Domi z Motrealu Canadiens, a rozdíl ve výkonnosti oproti ostatním hráčům v týmu byl opravdu znát i přesto, že- když se na to podívám zpětně- šlo stále o slabého hráče s celkovým hodnocením dovedností cca 80 (maximum je 99).

Můj tým vzkvétal a výsledky byly pozitivní. O Vánocích jsem narazil na reklamu serveru Huráliga.cz, který se chystal spustit od února první esport ligu ve hře NHL. Skvělé výsledky z her online mi dodaly sebevědomí a tak jsem se přihlásil a těšil se, až si zabojuji s hráči ze všech koutů České republiky.

Během čekání na začátek ligy jsem objevil reklamu na další esport ligu ve hře NHL. Tato liga začínala pěti kvalifikačními turnaji. 28 hráčům, kteří se v kvalifikační fázi umístí na předních příčkách, slibovala, že získají možnost reprezentovat některý z klubů české Extraligy ledního hokeje. To bylo opravdu lákadlo a proto jsem neváhal ani s přihlášením do této ligy.

Ukázalo se, že vyhlídky na reprezentaci některého z extraligových klubů přilákaly do kvalifikačních turnajů skoro tisícovku hráčů z celé republiky. V nich mohli účastníci hrát za některý z týmů NHL. I přes ne úplně přesvědčivé skóre jsem se dokázal probojovat mezi ty nejlepší a dostat se do širšího výběru. Poté jsem prošel i do užšího výběru 28 hráčů, kteří byli pozváni na draft do Síně slávy českého hokeje, ve kterém si měli zástupci každého z extraligových klubů vybrat své dva reprezentanty. Mě si draftoval klub HC Olomouc a v záři reflektorů a blesků fotoaparátů jsem si slavnostně došel převzít týmový dres od šéfa Extraligy ledního hokeje Josefa Řezníčka.

Následovala základní část Esport hokejové ligy. Ta se, na rozdíl od kvalifikačních turnajů, hrála za týmy vytvořené v režimu Hockey Ultimate Team. U těch je totiž možné přizpůsobení barvám našeho extraligového týmu změnou dresu a loga. Svůj tým jsem proto oblékl do barev olomouckých kohoutů a těšil se na první kolo.

Pokud jsem si před tím myslel, že mám dobře postavený tým plný silných hráčů, hodně rychle jsem zjistil, že konkurence je připravená líp a očividně hře věnovala od září o stovky, možná i tisíce, hodin víc. Snažil jsem se proto dohnat, co jsem mohl, a vyčlenil jsem tréninku mnohem větší porci svého volného času.

V čase mezi draftem a prvním kolem jsem se tak snažil nejen zlepšit svou hru a vylepšit tým, ale taky trochu víc poznat možnosti, které hra nabízí. Zjistil jsem, že ony synergie (herní styly hráčů, které vám při správné kombinaci dodají určitý bonus, pozn. autora), které hráči mají a které jsem do té doby úplně ignoroval, jsou celkem důležitým faktorem pro stavbu týmu. Začal jsem během utkání střídat útočné a obranné řady. Naučil se co znamenají jednotlivé útočné a obranné strategie, kterých je ve hře na výběr opravdu hodně.

Zjištění, že nestačí jen hru zapnout a hrát, s čímž jsem si do té doby bohatě vystačil, byl celkem šok a nových informací byla spousta. Do začátku ligy jsem stačil zpracovat alespoň základy, které většina z mých ligových soupeřů měla "pod kůží" nejspíš už několik let díky účasti v předchozích ročnících režimu Hockey Ultimate Teamu.

Co jsem ale dohnat nestíhal, byla celková síla týmu. Projevilo se, že do doby, než jsem Esport hokejovou ligu objevil, jsem hrál opravdu jen rekreačně. I tak se mi povedlo uhrát spoustu dobrých výsledků a vyhrát několik zápasů.

Myslím, že jsem dokázal, že herními schopnostmi mezi elitu českých NHL hráčů beze sporu patřím. Zároveň jsem pochopil, že režim Hockey Ultimate Team je nesmírně komplexním simulátorem, kde nestačí jen umět dobře hrát. Je nutné znát jednotlivé útočné i obranné taktiky a vědět, kdy jakou zvolit. Je třeba pracovat s hráčskými i týmovými synergiemi. A hlavně, je třeba na svém týmu neustále pracovat, a to už od chvíle, kdy hra vstoupí do prodeje.

V opačném případě vám totiž hodně rychle ujede vlak a proti vašemu týmu stojí soupeři s mnohem vybavenějšími týmy. Pokud pak chcete udržet svůj tým konkurenceschopný, nezbývá jiná možnost, než dohnat ztracený čas vložením skutečných peněz do bonusových herních balíčků s hráči.

Účast v lize byla zkušeností k nezaplacení a doufám, že příští rok se dočkáme další sezóny Esport hokejové ligy. Po rocích čekání se esportové turnaje zaměřené na sportovní simulátory začínají rozjíždět i u nás a to je dobře. Pokud jste i vy nadšenými hráči NHL tak neváhejte a vyzkoušejte některou z hokejových esport lig, které tu již máme nebo které teprve vznikají.

Dobrou volbou je například výše zmíněná Hurá liga, kde aktuálně probíhá už druhá sezóna. V té máte nově možnost hrát buď v první nebo druhé lize na základě úrovně, na jaké hrajete. Nemusíte se tedy bát, že se dočkáte jen samých super těžkých nebo naopak super lehkých soupeřů. A kdoví, možná se už příští rok potkáme v kvalifikačních bojích o šanci reprezentovat náš oblíbený Extraligový klub.

BlogMattIndex přechází na novou doménu. Skvělé články zůstávají a k tomu vás čeká lepší vzhled, přehlednější prostředí a spousta dalších vylepšení. Navštivte nový BlogMattIndex ZDE.