Tak pojďme zaklepat na kadeřnictví brány
Tak se nám ta opatření začínají pomalu rozvolňovat. Beze sporu je nutné neusnout na vavřínech a udržet zavedené hygienické standardy, i tak je ale určitě namístě trocha toho optimismu. Koneckonců po více než dvou měsících, ve kterých jsme byli ze všech stran neustále atakováni negativními zprávami na téma koronavirus, jde o příjemnou a dlouho očekávanou změnu. Nevíme ještě, jestli se podaří podnikům zpřísněným pravidlům provozu vyhovět, popřípadě zda budou všemi beze zbytku dodržovány, ale určitě máme naději, že to tak bude.
Některá preventivní hygienická opatření však mohou být s blížícím se teplým letním počasím celkem zkouškou nervů. Příkladem za všechny budiž kadeřnictví a povinnost zaměstnanců mít během práce nasazenou nejen roušku, ale i celoobličejový štít. Taková zbroj nejspíš nebude nejpohodlnější, ale hlavní účel, kterým je ochrana před virem, doufejme splní na výbornou.
Spousta z nás už totiž netrpělivě vyhlíží plánované otevření kadeřnických salonů, které se i po přesunu z 25. na 11. květen jeví jako vzdálená budoucnost. My, kteří jsme byli zvyklí na pravidelné měsíční návštěvy, už toto otevření očekáváme více než měsíc a věřím, že v současnosti by spousta lidí zařadila kadeřnictví mezi prvky krizové infrastruktury.
Nelze však přehlédnout, že spousta lidí čekání na "otevíračku" odpískala. Ti šťastnější mají v rodinném kruhu nebo mezi přáteli kadeřníka či kadeřnici, kteří jejich strádání učinili přítrž. Nám ostatním nezbývá, než se uchýlit k svépomocným řešením, u kterých bohužel nikdo nezaručí, že výsledek nebude spíš trestem za naši nedočkavost, než osvobození od našich vlasů utržených ze řetězu.
Nepochybuji o tom, že se internetové obchody s elektronikou v uplynulém měsíci musely potýkat se zvýšenou poptávkou po strojcích na vlasy. Musím přiznat, že i já jsem několikrát zabrousil do nabídek internetových obchodů ve snaze zjistit, za kolik bych si nějaký mohl pořídit. Poté, co došlo k přesunu termínu otevření kadeřnictví na 11. května jsem se však rozhodl, že do té doby to už nějak zvládnu. Člověk míní a život mění a když mi přítelkyně nabídla, že mě zkusí ostříhat, po zhlédnutí svého účesu v zrcadle jsem to přeci jen zvážil. Nebyla to první nabídka na ostříhání z její strany. Vždy jsem však odmítl s tím, že si raději počkám na profesionální "pomoc". Na druhou stranu se teď držím většinu času doma na bytě, takže případný špatný výsledek moc lidí neuvidí a již brzy ho bude možné stejně napravit v kadeřnictví.
Výsledek je však pozitivní, za což vděčím jak nečekaným kadeřnickým schopnostem mé přítelkyně, tak velkému množství kadeřnických DIY videí (udělej si sám, pozn. autora), která se v poslední době na internetu vyrojila. Risk je zisk a já se díky tomuto pokusu můžu vyhnout bojům o čas kadeřníků, až to 11. května vypukne a odložit svou návštěvu na další dny nebo týdny, kdy už snad bude po tom největším náporu.
Neubráním se však myšlence na ty, kteří po svém boku nemají tak zručné osoby a nezbývá jim, než čekat do 11. května, resp. do doby, než se dostanou na řadu v jistě sáhodlouhých pořadnících kadeřníků. Přitom ještě před pár měsíci by nás určitě ani nenapadlo, že taková samozřejmost, jako dojít se ostříhat, nebude možná. Nedivil bych se, kdyby se i kadeřník v rodině nebo mezi přáteli, staly něčím, co bude jeden druhému závidět.
Doufejme tedy, že se situace opět vrátí do normálu a pokud již budeme mít nějaký problém, že to nebude taková věc, jako je zdánlivě obyčejné stříhání vlasů.